Abych nepředbíhala, pondělí(necelý týden před Vánoci) mě rodiče vzali do USA, konkrétně Brownsville, Texas(cca 6 hodin autem od našeho města). Sourozenci nevěděli, že tam jedeme, protože to bylo za účelem nákupů na Vánoce. Vystáli jsme si dlouhou frontu na hranicích a pak mě ještě zhruba hodinu a půl drželi na imigračním, zeptali se na pár otázek a dali mi povolení ke vstupu do země. Ubytovaní jsme ale byli v Mexicu, hned za hranicemi a každý den jsme projížděli znovu.
Celkově jsme tam strávili 3 dny a obešli tisíce obchodů. Byl to pro mě zážitek, já se vždycky chtěla do USA podívat a jsem za to mým host-rodičům opravdu vděčná, že mi to umožnili.
Po návratu do Tampica jsem se s ostatními výměnnými studenty vydala den před Vánoci do nákupního centra koupit ještě poslední dárek a přísahám, že už to nikdy neudělám. Do hračkářství jsem se ani nedostala jaká tam byla fronta a všechny obchody byly doslova hlava na hlavě.
(Jenom ponaučení pro ty, co nechávají všechno na poslední chvíli-není to nejlepší nápad).
24.12 ráno jsem volala domů, kde už pomalu večeřeli kapra, bylo mi moc smutno, že nemůžu být s rodiči a bráškou, trochu jsem si poplakala, popřáli jsme si krásné Vánoce a já a moje host-rodina jsme se vydali do hlavního města Victorie(cca 3 hodiny cesty), kde už čekal zbytek rodiny. Jeli jsme ještě dokoupit nějaké jídlo a rodiče mezitím odvezli věci na hotel. Večer se nás u tety a strýce doma sešlo zrhuba 30. Rodina, kamarádi i lidi, co jsem neznala. Hned ze začátku jsme šli rozbít piñatu a pak přišla večeře, teda spíš hody. Krocan, špagety, brambory, tamales, říkala jsem si, že to snad nemůžeme sníst. Potom přišly hry, hráli jsme káču o peníze a loterii. Bylo to moc fajn, všichni se smáli a byla dobrá nálada. O půlnoci měla babička proslov a potom jsme si navzájem dávali dárky, netušila jsem, že moje vanilkový rohlíčky budou mít takovej úspěch, ale přece!
Nejkrásnější část večera, když teta oznámila, že čeká miminko. I já jsem plakala, jak mě to dojalo a zjistili jsme to tak, že pod stromečkem byla fotka ultrazvuku se santa čepičkou a nápisem "Milí bratranci a sestřenice, uvidíme se v Červnu, moc se na Vás těším".
Kolem druhé jsme já a moji sourozenci ulehli do postelí, protože odmítali jít na hotel kvůli Santovi. No moc dlouho jsem se nevyspala, protože ve 4 ráno slyším "vstávej Teri, Santa už tady byl!". Díky bohu, že je teta poslala zase spát. V 6 se opakovalo to samé a v 8 znova, to už jsem vylezla i já abych se podívala na tu radost těch 3 uličníků a na to kopu hraček.
Ten den jsme zase hráli hry a už to bylo takové klidnější, večer jsme zůstaly se sestřičkou na hotelu a koukaly na Vánoční pohádky. Druhý den ráno jsme se rozloučili a zase se vrátili do Tampica.
Silvestr a Nový rok jsem strávila s mojí budoucí host-rodinou. Byli jsme v kostele, potom jsme měli večeři-zase krocana a před půlnocí začli přicházet kamarádi. Po půlnoci jsme si všichni popřáli krásný Nový rok a maminka nás(mě, ségru, sestřenku a bratránka) odvezla do Campestre na novoroční party za kamarádama, kde bylo snad celé Tampico.
Jsem strašně ráda, že jsem měla možnost prožít netradiční Vánoce a Nový rok. Jsem vděčná za moji rodinu tady a byly to krásné svátky, které mě ale utvrdily v tom, že jsem ráda za to co mám doma, že mi vyhovují české tradice a že Vánoce jsou opravdu hlavně o RODINĚ.
Doufám, že jste i vy prožili krásné svátky v okruhu těch nejbližších, přeji Vám jen to nejlepší do Nového roku a budu se těšit u dalšího článku!❤️
FELIZ AÑO, NOS VEMOS
-5 měsíců v MX 155 dní.
Žádné komentáře:
Okomentovat