Zdravím,
jmenuji se Tereza a je mi 20 let.
V roce 2016 jsem studovala 10 měsíců v Mexiku, ve státě Tamaulipas, ve městě Tampico. Tuhle příležitost mi umožnilo Rotary Youth Exchange a tímhle dobrodržstvím začaly i mé články. Píši pro radost a proto, že se ke svým zážitkům ráda vracím. Cestování je mým koníčkem, objevuji ráda nová místa a vždy se těším na další destinaci.
Doufám, že se Vám mé články budou líbit a že se sem budete s radostí vracet!
Adios

sobota 15. července 2017

Po roce doma

Je to přesně rok, co jsem si užívala poslední chvilky s rodinou a kamarády, než odletím na 10 měsíců na druhou stranu světa. Nechápu, kde se ten čas ztratil. Přesně si pamatuju svoje pocity, především obavy z celé cesty do neznáma, poslední chvilky s blízkými a pak den odletu, kdy jsem byla snad nejvíc nervózní za celý život. Promítám si v hlavě každou chvilku, co jsem tam prožila, ty špatné i ty krásné. Od příletu na letiště, přes příchod do nové rodiny, školy, první kamarádi, pláž, každý narozeniny, proplakaný hodiny s rodiči na telefonu, ale naopak šťastný chvilky, na který nikdy nezapomenu, výlety, nová rodina, spousta kamarádů.

pátek 2. června 2017

Poslední společný výlet- Cancún

Na začátku května jsme se s celým distriktem vydali na poslední společný výlet, který jsme zahájili v Matamorosu na každoroční konferenci našeho distriktu 4130. Kromě spousty přednášek, jsme měli velkolepý nástup s vlajkami našich zemí a jelikož jsem z distriktu jediná z České republiky nastupovala jsem jen já a naše vlajka, ne jako brazilci kterých je asi 20, haha. Každopádně to byl skvělý zážitek a všichni jsme byli dojatí, ke konci jsme se naposledy rozloučili s chairmanem našeho distriktu, který nedávno zemřel..proběhlo pár tanečních a pěveckých vystoupení a konference skončila, byl to poslední den kdy jsme byli úplně všichni společně a tak jsme jeli do domu jednoho z rotariánu a udělali si pool party, snědli tacos a užívali sluníčka. Později nás čekal GALA večer s rotariány, všichni kluci smoking, slečny dlouhé šaty a podpatky. Po večeři jsme tancovali a tancovali a loučili se s těmi pro které to byl poslední den s námi.
Druhý den ráno jsme se sbalili a odjížděli směr Monterrey na letiště, po asi 3 hodinové cestě jsme konečně dorazili, odbavili kufry a šli se najíst.

čtvrtek 20. dubna 2017

Návštěva z ČR po 8 měsících

Tak jsem se dočkala, 24.3 v 7 ráno mi na letišti v Tampicu bušelo srdíčko tak jak už dlouho ne, nevěděla jsem co říkat, jen jsem plakala štěstím, když jsem po skoro 3/4 roce viděla maminku s tetou.
Na letiště mě vezla maminka z mojí první rodiny, protože mi nabídli, že u nich můžeme ty 2 týdny zůstat v mém starém pokoji. Když jsme dojely domů už se konečně mluvilo, seznamovalo a podobně.

úterý 14. března 2017

Výlet po středním Mexicu/D4130

Na konci února jsme se po 3 měsících zase s celým distriktem vydali na společný výlet, tentokrát jsme cestovali po středním Mexiku. V sobotu ráno jsem ještě jela do školy fandit školnímu týmu amerického fotbalu, po zápase mě maminka se sestrou odvezly na zastávku, kde už na mě čekala Margaux z Francie a Lyncon z Brazílie.Rodiče nás posadili na bus směr hlavní město Victoria, kam jsme dojeli navečer a přespali u výměnné studentky Bebe(čti Bíbí).
V neděli ráno jsme se setkali s dalšími výměnnými studenty a pokračovali směr San Luis Potosí, kam jsme konečně po 4 hodinách dorazili a setkali se s druhou polovinou, společně jsme se najedli a vydali se na hotel, rozdělili nás do pokojů a dostali jsme červené mikiny našeho distriktu. Večer jsme jeli tour busem na prohlídku nočního San Luis Potosí, na večeři a spát, protože druhý den nás čekala dlouhá cesta směr San Miguel..



čtvrtek 2. února 2017

Nový rok, nová rodina

Asi nejtěžší část výměny(když nepočítám přílet a odlet) je změna host rodiny. Nemusí to tak být u všech, protože ne všichni musí se svou rodinou vycházet, ale u mě to tak bylo. Měla jsem skvělou 1.host rodinu, strávila jsem s nimi necelý půl rok a nikdy nezapomenu, co všechno pro mě udělali.
První dny(týdny) pro mě byly nejtěžší, nikoho jsem neznala, nerozuměla a tak jsem byla ráda, že můžu být s nimi. Moji 3 úžasní(ikdyž někdy na nervy jdoucí) sourozenci mně mezi sebe vzali hned od začátku a po pár týdnech se ke mně opravdu chovali jako bych byla jejich sestra(včetně hromadných rvaček a hádek, haha).
Nejprve mi řekli, že rodinu budu měnit před Vánoci, což pro mě byla hrozná představa, ale nakonec jsem s nimi strávila celé měsíc a půl dlouhé vánoční prázdniny, které jsme zakončili rozbíjením všech vánočních ozdob(tradice v rodině, ne v Mexicu).
V pondělí 16.1 byl můj poslední den doma, věci jsem měla sbalené už z neděle; 2 kufry, se kterými jsem přiletěla+ milion tašek.

úterý 3. ledna 2017

Vánoce po MEXICKU

Tyto Vánoce byly úplně jiné, nejen že to byly moje první svátky bez rodiny, ale hlavně to celé mělo úplně jiný průběh. Venku 25 stupňů, místo Ježíška Santa, místo kapra krocan. Mám z toho hrozně smíšené pocity. Na jednu stranu jsem ráda, že zažívám něco úplně jiného, ale na druhou Vánoce jsou o rodině a mně ta moje moc chybí.