Zdravím,
jmenuji se Tereza a je mi 20 let.
V roce 2016 jsem studovala 10 měsíců v Mexiku, ve státě Tamaulipas, ve městě Tampico. Tuhle příležitost mi umožnilo Rotary Youth Exchange a tímhle dobrodržstvím začaly i mé články. Píši pro radost a proto, že se ke svým zážitkům ráda vracím. Cestování je mým koníčkem, objevuji ráda nová místa a vždy se těším na další destinaci.
Doufám, že se Vám mé články budou líbit a že se sem budete s radostí vracet!
Adios

středa 17. srpna 2016

První týden školy, kino a Campestre

Dny ubíhají a ubíhají a já už mám za sebou první týden školy. Jsem tu přes 2 týdny a pomalu si na všechno začínám zvykat. Pokud vás zajímá jak ten týden celý probíhal, čtěte dál:-)

PONDĚLÍ

Klasické vstávání v 6 ráno, tatínek mě odvezl na zastávku. V buse si za mnou sedl nějaký kluk, který byl moc rád, že si může procvičit svou angličtinu, ale já byla tak moc unavená, že semnou asi moc řeč nebyla.
Když jsem vystoupila z autobusu, přišla nejtěžší část. Najít ředitelku. Ta škola je tak velká, že procházet všechny budovy a patra by mi zabralo půlku dne a do začátku hodiny zbývalo 30 minut. Nevěřili byste kolik lidí nezvládá základní angličtinu, nikdo mi nebyl schopný říct, kde je ředitelna střední školy. Naštěstí jsem potkala spolužačku z "DÍA UNO" a ta mě zavedla k ředitelce. 
Ředitelka mi ukázala můj rozvrh a poslala mě do třídy. Když jsem viděla co mám za předměty celkem mě to vyděsilo. Každý den minimálně 2 hodiny španělštiny, nějaká biologie, 5x týdně hodina ČÍNSTINY. Ano, učím se čínsky. Naštěstí je to v angličtině tak aspoň něco rozumím. 
Mám 6 hodin denně. Dneska probíhala každá hodina stejně- říkali nám pravidla, co můžeme a co ne. A vzhledem k tomu, že jim nerozumím tak to byla dvojnásobná nuda.
Každou hodinu mám s jinými spolužáky v jiné třídě, takže znám skoro celou školu. Studuju 3 ročníky zároveň španělskou i multi(v angličtině). Mám upravený rozvrh tak abych měla co nejvíc španělštiny co to jde. 
Nevím jak ale na škole mě zná spousta lidí, každý mě zdraví a usmívá se. Je to milé, ale nepamatuju si většinu jmen, takže když a mě někdo mluví tak vubec nevím kdo to je:D
Obědovou přestávku mám buď od 12-1 nebo od 10-11. Každý den je to jinak.
Odpoledne jsem se šla ve škol zapsat na hodiny tance každé pondělí, středu a pátek od 4 do 6.
Večer jsem akorát přišla domů a padla mrtvá do postele.

ÚTERÝ

Úterý probíhalo podobně, zase úvodní hodiny, kde jsem ničemu nerozuměla, noví spolužáci, noví učitelé.Jeden profesor mi představil spolužáka, který mi všechno překládal do angličtiny a pomáhal mi když se po mě něco chtělo, bohužel s ním mám jen 2 hodiny denně takže ve zbytku celkem tápu, pokud se nenajde někdo se slušnou angličtinou. O obědové přestávce jsem si sedla k volnému stolu a asi za 30 sekund pro mě došly 3 cizí holky ať si jdu sednout k nim. Ptaly se mě na typické otázky, odkud jsem, kolik mi je, jestli chodím na party a jestli pujdu s nimi:D Zbytek dne proběhl v pohodě. Večer jsem zůstala doma jen já, sestřička a Gabi (paní, co se stará o domácnost), rodiče se byli podívat na nový dům a bráchové spali u dědečka.

STŘEDA

Nebyla bych to já, aby se mi nepovedlo zaspat hned v prvních dnech. Vzbudila jsem se v 7:05. Autobus odjížděl ze zastávky v 7, hups. Šla jsem zaklepat na rodiče a říct jim to. Byli úplně v pohodě, řekli mi ať si jdu lehnout, že dneska pojedem na imigrační až se vyspím. V 11 jsme jeli na imigrační, bylo to ve staré části města, která je úplně jiná než ta ve které žiju. Říkají tomu "downtown". S tatínkem jsme vešli dovnitř paní tam nám řekla, že potřebuje moje 3 fotky, registraci na internetu a kopii všech mých dokladů.a že za hodinu zavírají. Tak jsem se šla nechat vyfotit a začli jsme shánět všechno potřebné pro mou kartu. Nakonec nám dali podepsat nějaké papíry a řekli, že se máme vrátit za týden kvůli otiskům prstů.

ČTVRTEK

Ve čtvrtek večer jsem měla prezentaci o sobě před rotary. Představila jsem se ve španělštině("Jmenuji se Tereza Kobzová, je mi 17 let, jsem z České republiky, bydlím v Brně a ráda vás poznávám), protože většina tam neumí anglicky, ale o svém městě, škole, rotary klubu atd jsem vykládala v angličtině, protože víc zatím neřeknu. 
Všichni byli moc milí, naštěstí tam byly pozvány i manželky rotariánů, takže to pro mě bylo příjemnější, že tam nejsem jediná mezi muži. 
Domů jsme přijeli kolem 12té a já byla tak ráda, že to mám za sebou a že si můžu jít lehnout.

PÁTEK

V pátek jsem byla ve škole až do 6ti, protože jsem měla tancování. Profesor španělštiny zakázal všem mým spolužákům semnou mluvit v angličtině, takže ty hodiny probíhají celkem vtipně, když se mi snaží ve španělštině, které nerozumím vysvětlit co se po mě chce. Večer šli rodiče někam s kamarády, takže nám objednali pizzu a přišel dědeček. Dívali jsme se na televizi a kolem 11té jsem po celém tom týdnu usla s tím, že ráno konečně nemusím vstávat v 6.

SOBOTA

V sobotu ráno jsem vstávala kolem 11té. Když jsem došla dolů, byla tam teta s bratrancem a všichni snídali. Dostala jsem tacos a míchaná vajíčka, potom odešli bráchové na golf, tatínek šel někam s Anou Luciou a já zůstala doma s maminkou. Přišla za mnou a ptala se mě jestli jsem v pohodě, jestli se mi stýská a asi hodinu jsme si povídaly. Odpoledne jsem šla s tetou a bráškama do kina na Suicide squat v angličtině se španělskýma titulkama. Navečer jsme se jeli rodinou najíst, jeli mi ukázat country club, který navštěvují a nakonec jsme jeli do skvělé zmrzlinárny, kde měli všechny druhy zmrzlin, pohárů a ovoce. 

NEDĚLE

V neděli ráno za mnou přišel bráška jestli se s nimi chci jet nasnídat, tak jsem řekla že ano. Jeli jsme do Campestre(country club), kde jsme si dali snídani. Co mi ale neřekli bylo to, že tam budeme celý den a že jsem si měla vzít plavky. Dostala jsem na starosti sestřičku, bráchové šli na trénink a rodiče si šli zahrát golf. Tak jsem ji vzala k bazénu, opalovala se a pak dostala hlad. naštěstí jsem potkala spolužáka s jeho kamarádem a on mi přeložil co po mě Ana Lucia chce. Šli jsme se všichni najíst a nakonec jsme šli za rodiči a jeli domů. Nebyli jsme doma ani 5 minut a hned nás volali zpátky, že jedeme na jídlo. Jeli jsme do nějaké Seafood restaurace a nakonec do obrovského nákupního centra, kdybych tam šla sama tak se nikdy nedostanu zpátky.

Žádné komentáře:

Okomentovat