Uvítací den ve škole a představení Rotary

Ve čtvrtek 4.8 v 6 hodin ráno mi zvoní budík. Vstávám, přemýšlím co si oblíct, je to přece jen první den v nové škole. Nakonec na sebe hodím rifle, halenku, tenisky a přes rameno kabelku. Všichni moji sourozenci ještě spí, začíná jim škola až za 2 týdny. Mám sevřený žaludek, protože jsem nervózní a natěšená, na snídani si dávám jen banán a sklenici vody, protože v tuhle chvíli by se do mě ani nic jiného nevlezlo.

V 6:45 vychází z ložnice maminka, aby mě odvezla na zastávku. Myslela jsem si, že semnou první den do školy pojedou. Nejeli. Byla jsem dost vyděšená, ale beru to tak, že tohle všechno jsou pro mě zkušenosti a že ví co dělají(přece jenom jsem jejich 5.výměnný student).

Na zastávce mi maminka řekla, že škola končí v 6, takže mě něco před 7 vyzvedne na tom samém místě, představila mi nějaké lidi ze školy co už tam stáli, dala peníze na oběd a odjela.

Cesta do školy trvá zhruba 30-45 minut, podle provozu. Moje škola je ve vedlejším městě Altamira. Je to spojená střední s vysokou a jmenuje se Technologico de Monterrey(ale všichni tomu říkají TEC).

Nastoupila jsem do autobusu, který byl plný dětí, co vypadaly o pár let mladší. Museli jsme hrát seznamovací hry, každý řekl své jméno, věk a barvu semaforu(červená-zadaná, zelená-single). Naštěstí si vedle mě sedl kluk, který uměl anglicky tak se mi snažil všechno překládat. Jak jsem si myslela.. všem bylo 14,15. Nejdřív jsem to nechápala, ale pak mi vysvětlili, že dnes je "DÍA UNO". To znamená, že dneska se neučí, je to seznamovací den pro prváky a pro ty co jsou na té škole noví.
Mimochodem všichni na sobě měli sportovní oblečení-kromě mě:D 

Když jsme dojeli do školy, rozdělili nás do skupin podle barev, já byla ROSA(růžová). Hráli jsme všechny možné hry a seznamovali se. Všichni se na mě dívali, ti odvážnější se mě zeptali odkud jsem a začali se semnou bavit. Později už mě každý zdravil, moje jméno se rozneslo rychleji než rychlost světla(dobře zas tak rychle to nebylo), chodily za mnou skupinky lidí a ptali se odkud jsem. Asi je to celkem pochopitelný, protože jsem na té škole jediná blonďatá(a že je to fakt obrovská škola).

Během dne nám ukázali celý campus, učebny, hřiště apod. Ani si nedokážete představit jaké to pro mě bylo. Moje škola v Brně je jedna budova, tady je to celý areál a 3 obrovské budovy. Je to jak v těch amerických filmech, něco neskutečného:-)

Mexičani se moc rádi fotí, za ten jeden den vyfotili tisíce fotek ze všech možných úhlů. Například hned jak jsem přišla, tak za mnou přišly 4 holky, vrazily mi do ruky ceduli "YoSoyTEC" a za 5 minut ta fotka už byla na stránkách školy a instagramu.
Jo a taky pořád tancují a něco zpívají, jsou strašně pozitivní a plní energie.

Ke konci dne jsme zakopali časovou kapsuli, kam každý něco napsal. Potom nám rozdali barvy a všichni je po sobě házeli(aspoň jsem si vynahradila Rainbow run v ČR když jsem to nestihla:D).
Proběhlo pár vystoupení a nakonec jsem nastoupila na školní autobus, který mě odvezl na zastávku, kde čekala moje maminka se sestřičkou.

Večer jsem se šla představit svému Rotary klubu - Tampico Industriales. Představila jsem se, poděkovala a zbylé 2 hodiny seděla a mlčela, protože jsem ničemu nerozuměla. 15 mužů a ani jedna žena, už jsem se těšila až si po celém dni budu moct lehnout. Nakonec jsem dostala večeři a můj host-dědeček mě odvezl domů(je taky rotarián).

Doma jsem se chvíli dívala s bráškama na televizi, přečetla si zprávy od spolužáků a šla spát. Byl to dlouhý a náročný den, ale stál za to!